PrevPhotoPhotoPhotoPhotoPhotoPhotoPhotoPhotoPhotoPhotoPhotoPhotoPhotoPrev Prev

1948: 1. máj 1948


Agfa Isopran 68 políček

1. máj 1948, první po únorovém převratu, se i na Táborsku stal velkou manifestací nového režimu. Novinové titulky zmiňovaly stotisícovou účast v Táboře, jednalo se však o celý táborský kraj. Na Táborském náměstí prý projev sledovalo 20,000 účastníků. Celá fotoreportáž má 108 snímků a zachycuje jednotlivé vozy i účastníky průvodu. Zdá se, že žádná s fotografií nebyla reprodukována a dobový tisk použil vlastní záběry.

1. Máj roku 1948

Miroslav Jerie

Víš, jak se zalyká mládí
v přemíře sluncí všech?
Nárazy větru, které svádí
topit se v karmínech.

Hedvábí praporů
a čísla přesmělá,
vůle všech vln jít nahoru
a hvězdy na čela

Takoví jsme a tak také jdeme!
Vítězni a národ nazvani
a zem se naklání.
Dvacetimiliony nohou zemi milujeme.

Jen ať, jen víc, až k světovému míru,
který dá pomeranče všem
svět miluje naši loď bukanýrů
a celý svět my všichni mlujem.

Je první máj, máj lásky čarokrásné
a láska má vždycky stejná chvění.
Co bylo staré, jak zemřelá hvězda hasne
Nesni už, básníku,
pojď s námi nejdražší,
měníme sny
a sny nám verše mění

— Palcát, 7. května, 1948

100.000

Stotisíc nás nastoupilo na 1. máje v kraji pod Kotnovem a v kraji blanických rytířů. Stotisíc dělníků, rolníků, živnostníků, stotisíc žen, mužů, mladých chlapců a dívek a dětí se sešlo v mohutných proudech májových průvodů, jejichž cíl byl dán únorovým vítězstvím pracujícího lidu nad domácí i zahraniční reakcí.

Stotisíc nás na Táborsku nasoupilo, abychom v den svátku práce poděkovali Gottwaldově vládě za nár. pojištění, které zabezpečuje všechny vrstvy národa ve stáří a nemoci, abychom vládě obrozené Národní fronty vzdali dík za uzákonění Hradeckého programu, jímž se zahajuje nový život na naší vesnici, abychom vyjádřili svůj radostný souhlas nad dalším znárodněním průmyslu, velkoobchodu, dovozu a vývozu, které zachraňuje desetimiliardové hodnoty, jež na úkor pracujích odčerpávali kapitalisté.

Stotisíc nás v kraji pod Kotnovem a pod Blaníkem přišlo poděkovat Gottwaldově vládě a ministru školstí prof. dr. Zd. Nejedlému za zákon o jednotné škole, který umožňuje všem schopným vzdělání; přišli jsme své vládě poděkovat za novou živnostenskou daň, za uzákonění půjček novomanželům a za vše, co pro nás pro všechny v krátké době učinila. Přišli jsme též vyjádřit svůj souhlas s návrhem nové ústavy, o níž diskutuje a o níž všichni víme, že nám zajistí nejen všechny vymoženosti národní a demokratické revoluce, nýbrž i umožňuje další cestu k socialismu.

Stotisíc nás přišlo abychom manifestovali za splnění dvouletky do 28. října a abychom po vzoru chlumeckých a skrýchovských rolníků vyhlásili zvýšení dodávek zemědělských výrobků.

Stotisíc se nás sešlo v májových průvodech, abychom provolali svůj pozdrav Sovětskému svazu a všem slovanským a demokratickým státům, abychom společně pozdravili bojovníky za demokratická práva v zemích, kde dosud vládne kapitál.

Stotisíc se nás sešlo, abychom manifestovali za mír proti podněcovatelům války.

Stotisíc se nás v den jednotného prvního máje sešlo v patnácti městech táborského kraje, abychom projevili svůj souhlas s jednotnou kandidátkou Národní fronty a abychom ukázali zbytkům reakce svou nepřemožitelnou sílu a odhodlání, vypořádat se s každým, kdo by se jakkoliv snažil uloupit nám — dělníkům, rolníkům, živnostníkům a pracující inteligenci — to, čeho jsme svou prací, svým odhodláním a úsilím dosáhli na všech úsecích hospodářských i politických.

Stotisíc se nás sešlo na Táborsku, abychom společně s pokrokovými silami celé republiky vykročili pevně vpřed — rychleji k socialismu, ku štěstí a spokojenému životu nás všech.

— Palcát 7. května 1948

1. máj poprvé jednotně — jednotně vždycky

Sokolové cvičili v májovém průvodu, 100.000 mužů, žen a dětí provolávalo slávu jednotné republice.

Letos poprvé neslavíme svátek práce rozděleni. Letos jsme k jeho oslavě vyšli společně z obcí a závodů. 1. máj — dělnický svátek se stal svátkem všeho pracujícího lidu celého národa, sjednoceného v obrozené Národní frontě. — Tak zahajovali své projevy řečníci v patnácti okresních městech táborského kraje.

Slavnostní průvod zahájila táborská vojenská posádka se svou hudbou v čele. Za vojskem pochodovali legionáři, SNB, veliký počet sokolstva, hasičstvo a zvláště velký počet krojovaného členstva SČM, zaměstnanci ČSD, poštovní a všech státních úřadů. Dále milice závodu Baťa se Sezimova Ústí, školy, všichni lékaři, ošetřovatelská škola, lesnická a hájenská a pak následovali úředníci z venkovských obcí.

V průvodu bylo neseno mnoho vlajek a standart. Za průvodem následovala řada alegorických vozů. Nebylo jediného závodu, který by nebyl přímo umělecky neznázornil svoji výrobu.

Madeta vyslala 4 alegorické vozy a ani továrna na tabák nezůstala pozadu. Všechny továrny vtipně a vpravdě umělecky okrášlily vozy. V průvodu byla zachycena a předvedena také historie.

Táborem táhlo hustitské vojsko, husitské válečnictví, vedené Janem Žižkou na koni a s palcátem v ruce. Za ním jezdectvo v přilbách na koních, vyzbrojeno palcáty a sudlicemi, vozová hradba s pěšáky, za nimi pěšáci vyzbrojeni palcáty, sudlicemi a okovanými cepy. To byl věrný obraz historie válečnictví. Alegorické vozy, představující robotu, byly věrným obrazem nevolnictví.

Obchod i řemeslo vtipně znázornily dobu před stoletím. Průvod za zvuků hudby prošel táborskými ulicemi za 1 3/4 hodiny v hustě sevřených řadách. Na Žižkově náměstí, které bylo slavnostně vyzdobeno se konal slavnostní projev.

— Palcát 7. května, 1948

Last updated by: Jan Hubicka (honza@sechtl-vosecek.ucw.cz), 22-Jan-2013