12 pohledů táborských uliček

Album 12ti pohledů Muzea fotografie Šechtl a Voseček si můžete i s přiloženou mapou a textem koupit jak v muzeu, tak v Táborském infocentru a na dalších místech.
Palackého, 1882 Pražská, 1900 Žižkova, 1915 Dlouhá, 1915 Křížkova, 1929 Filipovská, 1906 Křížová, 1910 Na Parkánech, 1900 Hradební, 1890 Kotnovská, 1890 Kotnovská, 1890 Kotnovská, 1908 Šechtl & Voseček
 

1 Palackého, 1882

Palackého třída je pojmenovaná podle historika a spisovatele doby obrozenecké, Františka Palackého. Původně se nazývala Novobranská. Vznikala od roku 1861 na parcele školních zahrad, v té době ještě jako nedlážděná vozovka, ale již s čilým obchodním ruchem. Její vznik umožnilo postupné zbourání dvou bran, které střežily vstup do města. Na jedné z mála dochovaných fotografií vidíme třetí bránu zvanou Pražská (a), která byla zbourána až roku 1884. Dnes na jejím místě najdeme vchod do Divadla Oskara Nedbala (b).

2 Pražská, 1900

Pražská ulice, jdoucí ze Žižkova náměstí, procházela zpočátku Pražskou branou (a), kudy vedla kdysi jediná cesta z Tábora do Prahy. Ulice byla vždy plná ochodů a obchůdků. Historické domy jsou zdobené pro Tábor typickými obloučkovými štíty a psaníčkovými sgrafity. Dům č.p. 211 (c) byl v roce 1900 majetkem Antonína V. Vojty, který zde měl obchod s průmyslovým zbožím. Po druhé světové válce zde byl dlouhá léta obchod „Sklo–porcelán“, dnes „Ober – bank“.
 
 

3 Žižkova, 1915

Z Palackého ulice až na Tržní náměstí vede Žižkova ulice nazvaná po slavném vojevůdci a spoluzakladateli Tábora, Janu Žižkovi z Trocnova. Dům č.p. 247 (d) naproti společenskému domu Střelnice (e) přísluší do Prokopovy ulice, nesoucí jméno po dalším husitském vojevůdci, Prokopu Velikém, zvaném Holý.

4 Dlouhá, 1915

Z Tržního náměstí vstupujeme do Špitálské ulice. Ta odvozuje svůj název od středověkého špitálu, který sousedil se Špitální kaplí (f), dnes pravoslavným kostelíkem Povýšení sv. Kříže. Dům č.p. 344 (g) byl obydlím nejstaršího táborského vodáka Václava Poněšického, zodpovědného za rozvod vody do městských kašen. Kolem roku 1915 zde byl hostinec a kavárna „U Třech kopů“ a dům patřil Marii Schönové, vdově po dlouholetém táborském purkmistrovi. Restaurační zařízení „U Šetků“ v domě fungovalo ještě v 60. letech 20. století.
 
 

5 Křížkova, 1929

Ze Svatošovy ulice pohlížíme na dům čp. 35 (h) v Křížkově ulici, dřívější Jungmannově. Prvá byla pojmenována po učiteli hlavní táborské školy, Josefu Svatošovi. Ten v roce 1826 vypracoval plán výstavby znovu založeného Sezimova Ústí, po něm krátce nazvaném Svatošov. Druhá má svůj současný název po prvním řediteli táborského gymnázia, Václavu Křížkovi. Ve jmenovaném domě si zřídilo sklad truhlářské družstvo STOLAR, založené roku 1926. V tomtéž domě si v roce 1929 otevřel trafiku pan František Lemberka. V pozadí vidíme klášterní kostel Narození Panny Marie (i) z roku 1666.

6 Filipovská, 1906

Na jižní straně náměstí Mikuláše z Husi, na rohu Filipovské a Soukenické ulice, vidíme starobylý dům č.p. 72 (j). Říkalo se zde „U Lípy“, podle lípy, která stávala na rohu klášterní zahrady naproti domu. Filipovskou ulicí se chodívalo ke kostelíku sv. Filipa a sv. Jakuba na hřbitov. Dům koupil v roce 1904 zedník Jan Pravda, zboural jej a v roce 1908 postavil nový patrový s restaurací a hostinskými pokoji. V roce 1906 se na rohu Soukenické a Zelenářské ulice nalézalo truhlářství a sklad rakví Josefa Ungra (k). V současnosti je v domě „U Lípy“ (j) cukrárna a Muzeum Šechtl a Voseček.
 
 

7 Křížová, 1910

Soukenická ulice dostala jméno po dílnách soukeníků, kteří spolu s koželuhy patřili k nejčastějším řemeslníkům ve starém Táboře. Dům č.p. 91 (l) svým vchodem patří do Křížové ulice, kterou se chodívalo přes městské sady a křížovou cestou do Klokot. Dům (l) od roku 1867 vlastnil rod Effmertových. Roku 1910 patřil Janu Effmertovi, pekaři ze Sedlce. Během let se sice měnila úprava fasády, základní prvky stavby ovšem zůstaly zachovány.

8 Na Parkánech, 1900

Pohled do ulice Na Parkánech v době rekonstrukce druhé parkánové zdi (m) hradu Kotnova na počátku minulého století. Vlevo vidíme hlavní budovu pivovaru (n) a za ní sladovnu vestavěnou do jedné ze čtyř věží (o) původního Hradiště. Za budovou pivovarských skladů a sklepů, která byla ve dvacátých letech minulého století přestavěna, prosvítá průčelí židovské synagogy (p) z roku 1885. V současnosti se ve staré sladovně (o) nalézá výstava „Táborský poklad“.
 
 

9 Hradební, 1890

Hradební ulice se nachází v místech původních hradeb táborského opevnění. Dům č.p. 181 (q), od poloviny 16. století zvaný Šiškovský, se šindelovou střechou nám odkrývá malebnost zákoutí Starého města. Do této podoby vystavěl dům zedník Krištof Švarz kolem roku 1700. V době snímku vlastnila dům Marie Bílá. Dům vpravo, č.p. 182 (r), patřil již od roku 1882 náboženské židovské obci.

10 Kotnovská, 1890

Začátek Kotnovské ulice je přímo u brány tehdejšího pivovaru, který sídlil v prostoru hradu Kotnova od roku 1612. Dům č.p. 129 (s) je bývalá městská šatlava, později policejní vězení. Majitelé pivovaru jej na konci 19. století koupili a zbourali. Vedlejší starobylý domek č.p. 132 (t), někdejší stodola spolu s bránou již také patří minulosti. Dnes je v těchto místech hotel Dvořák.
 
 

11 Kotnovská, 1890

V domě v Kotnovské ulici č.p. 132 (u) vpravo v době vzniku snímku sídlil soustružník a opravář deštníků. Dům č.p. 180 (v) vlevo, od poloviny 17. století řečený Kaplířovský, patřil v průběhu 18. a 19. století soukeníkům a krejčím. Majitelem v roce 1890 byl Jan Souhrada. Mezi oběma domy se tehdy otevíral pohled na průčelí židovské synagogy (p), postavené v maurském slohu. Nesmyslná demolice budovy v roce 1977 zbavila Tábor významné stavitelské i historické památky. Dnes je na tomto místě parkoviště s pamětní deskou.

12 Kotnovská, 1908

Kotnovská ulice pokračuje od hradu Kotnova až ke Školnímu náměstí. Obě strany jsou lemovány domy z přelomu 16. a 17. století. Ty, které vidíme na fotografii, jsou charakteristické svými obloučkovými štíty, renesančním jádrem a vnější pozdně barokní úpravou. Štít domu č.p. 138 (w) v popředí byl empírově adaptován a počátkem 17. století zde byla živá řeznická hospoda. V době snímku vlastnila dům Antonie Havrdová a nacházel se v něm hostinec „U Zlaté koruny“. V současnosti je zde muzeum Kodet.
 

— Jiří Kohout

fotografie: Ignác a Josef Jindřich Šechtl / text a datování fotografií: Jiří Kohout / grafická úprava: Jakub Troják / překlad: Eleonor Schlee a John Titchener / mapa: Eva Hubičková a Jakub Troják / úprava fotografií: Jan Hubička / vydala: Marie Šechtlová (e-mail: marie@sechtl-vosecek.ucw.cz) / tisk: Protisk České Budějovice, 2006