Rok podle popisku kinofilmu, ale není úplně čitelný.
HURT Jaroslav (* 30. 12. 1877 Přerov, + 15. 4. 1959 Tábor) - český herec, režisér, rozhlasový pracovník, pedagog
Se jménem J. Hurta jsou spojeny především počátky vysílání rozhlasu, v němž začal pracovat už roku 1927. Položil základy rozhlasové činohry, rozhlasové dramaturgie a hereckého rozhlasového projevu. V té době už měl za sebou dlouhou divadelní kariéru. Po působení mimo Prahu byl v letech 1906-25 členem činohry Národního divadla, kam jej angažoval J. Kvapil. Patřil ke generaci vyznávající psychologický realismus. Od počátku své divadelní dráhy se stal představitelem hrdinských, hlavně buřičských postav. Jako herec se dostával do napětí s tragédem Eduardem Vojanem, s kterým často hrával jako jeho partner a zůstával v jeho stínu. Po nástupu K. H. Hilara do čela činohry se odmítl přizpůsobit programu divadelního expresionismu a odešel z Národního divadla, kde dokonce po Kvapilově odchodu jeden čas činohru vedl (1919-21). V roce 1920 zorganizoval proměnu Stavovského divadla (do té doby německý Landestheater) v druhou scénu českého Národního divadla. Hurt byl od roku 1919 profesorem konzervatoře. Také v rozhlase pokračoval ve výchově herců a ve zdokonalování jejich mluvy. Z mladých, často ještě neznámých herců budoval systematicky rozhlasový činoherní soubor. Byl i učitelem řečnictví na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a je autorem knihy Řečnictví v teorii a praxi (1934).Snímky jsou z jeho domu v Jeronýmově uliciMgr. Roman Bernát
Toto je automatický náhled scanu původní fotografie. Kvalita těchto náhledů je pouze orientační. Obrázky jsou uloženy 16-ti bitově s velkým rozlišením, ale před tiskem je bývá nutné vyrovnat, vyretušovat a udělat výřezy. Prohlédněte si galerie.