Fotografie pro Františka Křižíka

Ignác Šechtl se s Františkem Křižíkem seznámil pravděpodobně při dokumentování krajinské výstavy v Táboře v roce 1902 (foto), nebo při stavbě elektrické dráhy Tábor-Bechyně (foto) dokončené v roce 1903. Jisté však je, že dostal zakázku pro dokumentaci mnoha dalších továren a elektráren postavených Křižíkovou firmou. Zde uvádíme malou část z dochovaných negativů.

Podrobnější životopis Františka Křižíka najdete zde

Inž. Dr. František Křižík
8. 7. 1847–22. 1. 1941

Plánice, malé městečko u Klatov, je hrda na rodáka, jenž se proslavil v celém světě. Bádavý Křižíkův duch se projevuje od jinošství. Po skončených studiích na klatovské reálce a na pražské technice přijal Křižík místo v železníčním telegrafním úřadě. Již tehdy přemýšlel, jak zvýšiti bezpečnost jízdy na drahách. Výsledkem tohoto snažení bylo, že v r. 1878 sestrojil blokové elektrické signály, jimiž se vlaky udržovaly za jízdy v náležité vzdálenosti, aby se předešlo srážkám. Největší význam má vynález samočinného regulátoru k obloukové lampě, jejž sestrojil r. 1880 v Plzni. Vynálezce vystavoval svou lampu na světové výstavě v Paříži r. 1881, kde budila všeobecnou pozornost neobyčejně intensivním a klidným světlem. Křižík byl za ni vyznamenán zlatou medailí. Téže pocty se mu dostalo i na pozdější mnichovské a také vídeňské výstavě. Hned po pařížské výstavě se utvořila v Anglii společnost, která koupila od Křižíka právo výroby jeho lampy pro Anglii, Ameriku a Belgii. Také pro Francii a pro Německo bylo toto právo zakoupeno. Tak se stal Křižík boháčem. Po tomto úspěchu se vzdal úřednického místa, založil si v Plzni dílnu, v níž vyráběl své lampy a jiné elektrotechnické stroje, motory, měřící přístroje, kabely, galvanoplastické přístroje, později lustry, osvětlovací tělesa, elektroměry a j. Na Jubilejní výstavě r. 1891 i na pozdějších pražských výstavách: Národopisné a na Výstavě architektů a inženýrů vystavěl Křižík skvělou světelnou fontánu. V době Jubilejní výstavy (1891) postavil první elektrickou dráhu v Čechách na Letné a r. 1896 z Prahy do Libně. Po převratu koupil elektrotechnické závody v Podmoklech, kde je vzorně zařízená Káblovna. Křižík prožil mládí ve skrovných poměrech a je proto vzorem mládeži, kam lze dospěti vlastní silou, vlastním přičiněním.

— Jan Pastejřík, Encyklopedie československé mládeže pro školu a dům díl čtvrtý, Plamja, 1932

Místnost s akumulátory Parní turbíny a generátory Elektrárna v Táboře

Rozvodná skříň eletkrárny Elektrárna s parnim strojem Portrét Františka Křižíka

Elektrárna s parnim strojem 2 Elektrárna ve Vysokém Mýtu