Velký den motorismu v Táboře.
III. zemský sjezd Jawistů. II. výstava motoristických trofejí. Gymhkana.
V historickém Táboře byl ve dnech 27. a 28. srpna uspořádán podnik, jaký zde nemá obdoby. Do Tábora sjeli se motocyklisté a automobilisté z celých Čech na III. zemský sjezd Jawistů, pořádaný Jawa klubem ČSR. V rámci sjezdu Jawistů byla v Táboře v klubovně Grand-hotelu otevřena v sobotu 27. srpna t. r. odpoledne II. výstava motoristických trofejí, jež zahrnovala nejvyšší ceny, jakých kdy dobyl československý automobilismus, a to jak doma, tak i v cizině. V neděli 28. srpna byla na sokolském stadioně v Táboře provedena velká motocyklová gymkhana, na které vystoupila proslulá akrobatická družstva Jawa klubů v Praze, v Týnci nad Sázavou a v Táboře. Ani footbal na motocyklech nechyběl. Hlavním bodem táborských motoristických slavností byl v neděli 28. srpna mohutný průvod motocyklistů a automobilistů, který projel v dopoledních hodinách Táborem. Na Žižkově náměstí byli jeho účastníci pozdraveni okresním hejtmanem radou Fr. Macháčkem, starostou města Tábora V. Soumarem a redaktorem B. F. Konopou z Prahy.
— Český Jih, 10. července 1937
Na křížovatce před Grand-hotelem, jevil se v sobotu 3. července, mezi 11. a 19. hodinou dopravní ruch tak zcela mimořádný, že zasluhuje aby byl zaznamenán. Příležitostně zmíníme se o řečeném místě podrobněji. Pro dnešek zjišťujeme, že tři sváteční dny, staly se vítanou příležitostí tisícům obyvatelstva hlavního města Prahy, aby vlaky a nejrůznějšími prostředky dopravními, zvláště motorickými vozidly, opustili svoje příbytky. Hlavními třídami města od nádraží na Žižkovo náměstí, po Parkánech, Podhradím přes nový most, Lužnickým údolím, po hrázi Jordánu, silnicí ke Kozímu hrádku, proudily husté řady chodců, jímž, v největší míře bylo projíti křižovatkou před Grand-hotelem. Již v počátcích motorického ruchu, kdy náměstí Riegrovo nebylo upraveno, označovalo se tehdejší Husovo náměstí, jako „druhé táborské nádraží automobilové“. Nyní, po náležité úpravě a rozdělení prostranství na stanoviště aut soukromých a nájemných, označení Riegrova náměstí, za „mezinárodní automobilové nádraží“, není hluchou nadsázkou, nýbrž přibližným označením skutečnosti. Sobota 3. července rozhodla a každý budoucí den to potvrdí. Je třeba aby policie vedla přesné záznamy, jak o počtu projíždějících motorických vozidel, tak i o různosti označení státní příslušnosti. Na stanovišti před Grand-hotelem, autobusy a autokary, mamutích rozměrů z Anglie, Holandska, Francie, Itálie, Rakouska, Německa, nejsou už dlouho nijakou zvláštností. Kromě rozměrných vozů až pro padesát cestujících z nejrůznějších míst republiky, projede, nebo zastaví zde nespočetná řada vozů osobních a motocyklů různých značek továrních. Ačkoliv, v některých hodinách, podobá se křižovatka mraveništi, nedochází zde k nehodám ani k vážným úrazům. Chodci i jezdci si uvědomují nebezpečí míst a dbají pokynů dopravních strážníků, jichž služba jest skutečně odpovědná a nejvýše vyčerpávající. I tuto okolnost nutno zaznamenati a nestraně odpověděti si na otázku, jaká opatření technická a bezpečnostní byla by nutno učiniti, kdyby tudy vedly koleje dráhy, při různosti směrů jízd a počtu rychlých vozidel, mezi nimiž proplétají se selské vozy s dobytkem, kmeny lesních stromů, skotačivá psí havěť, zádumčiví chodci, koketní hastrošky na vysokých podpadcích, křehoučké kočárky s nemluvňaty a j. v.? Radujeme se že cizinecký a turistický ruch v našem městě utěšeně vzkvétá a slibuje v budoucnu zmohutněti.
— Český Jih, 26. června 1937