Táborští sokolové

které tentokráte konati se budou v secessi, stanou se vzhledem k činěným přípravám, důstojnou kokardou na čapce letošního karnevalu. Myšlénka sama dává dosti příležitostí jednotlivým maskám i skupinám k rozvinutí vtipných bizarností a humoru, k čemuž i celková dekorace se ponese. Aspoň skupiny, zajištěné již nyní, jsou bezpečnou zárukou, že o veselí a dobré nápady nouze nebude. Tak ohlášena jest návštěva deputace z říše nespokojenců, skupina žlutofialových arií, dámská chrysantemová gigrlata, aeonská srostlá dvojčata, z nihž jedno r. 1881 v Aleodu a jedno r. 1896 v Zemelou narozeno jest, a některé jiné. Šibřinkový výbor však nešetří také práce, jen aby sobota 1. února stala se opravdovou manifestací secessní a zasedá téměř v permanenci. Dekorační odbor zabývá se právě dřevomalbami na pavučinách ve velké dvoraně, načež přistoupí k fládrování tepla, vedeného z malého sálu uměle montovanými kaskádami. Také redakční odbor má častou sešlost, v níž rokuje jednak o agitaci zahraniční — tak uveřejněno několik zdařilých fotogtrafií z budoucích šibřinek v Kamerounském „Illustrated Heraldu“ a rozeslány stenogramy půlnočních řečí šibřinkových do všech orkánů světových — jednak pracuje na šibřinkovém listě „Duhový hexšús“, jehož bohatý slovesný obsah i nádherné ilustrace by byly vytrvaou ozdobou pro sad i háj každé české domácnosti, kdyby vůbec vyšel. Ze všeho vidno, že pro nazdar šibřinek pracuje se plnou parou, která tak svádí se duchaplnými turbinami do plných kapes ustaraných taktiků, kde odkazuje hromadící se miliony do příslušných mezí. A proto „zdar letošním šibřinkám!“

— Týdeník Tábor, 3/1902