František Charfreitág hasič, 1903-1906

Negativ 13×18 cm

František Charfreitág (1820-1906), otec Jaroslava, se vyučil perníkářem. Po vyučení se v patnácti letech vydal na zkušenou do Vídně. Tam se mu zalíbili vojáci, kteří nosili k hezkým uniformám bílé kabátky. Měl 15 let a 9 měsíců, když se přihlásil k vojsku, ale protože byl velmi mladý, napsali “vojenští páni” jeho otci, zda syn dostane ke vstupu do vojska otcův souhlas. Odpověď ve stručnosti zněla “Kdo chce kam, pomožme mu tam” a tak se mladý František stal vojákem. Byl hodně mladý a malé postavy. Puška mu klapala na paty, tornu sotva unesl, ale měl bílý kabátec a stal se vojákem. V roce 1866 se osmnáctiletý František musel jako voják zapojit do Prusko – rakouské války.

František vzpománá: „Když se batalion dal na útěk, schoval jsem se při zmateném úprku do prázdného krámu. Obchod byl prázdný, jako celá dědina, neboť lidé utekli před dopadem kulek a dělostřeleckých granátů do okolních lesů. Ve sklepě jsem nalezl kořalku a jídlo. Pil jsem a hodoval tak, že mne únava, strach a kořalka zmohly a probral jsem se až po několika dnech, zatím co válka skončila.”

Ve vojsku sloužil u mysliveckého polního praporu celkem 12 let, 3 měsíce a 6 dnů. Poslední 3 roky byl desátníkem. Za polní tažení proti Prusům obdržel „válečnou medaili” a k 31.12.1876 byl „propuštěn z obrany země” pamětním listem, psaným dvojjazyčně v češtině a němčině.

Když se vrátil do Žamberka ujal se otcova obchodu a se oženil s Antonií. Netrvalo dlouho a stal se z něho vážený obchodník a žamberecký občan. Byl výborný zpěvák, znám tím, že dokázal dvakrát za sebou vyzpívat vysoké “C” a tak pro něho nebylo těžké obklopit se dalšími dobrými zpěváky a založit pěvecký soubor. Kromě toho byl velitelem hasičů a později i velitelem župním. Hasičský svaz ho odměnil za zásluhy a darem dostal pozlacenou hasičskou přilbu, dva meče a pečetní prsten. Až do své smrti vedl svůj obchod, který předal svému druhému synovi Františkovi.