Šechtl a Voseček

Stručná historie firmy

Historie ateliéru Šechtl a Voseček sahá do roku 1863, kdy Ignác Schächtl (1840 – 1911) zanechal kariéry písaře v Praze a odešel do Kladna vyučit se fotografickému řemeslu. Roku 1865 si opověděl živnost. Ignác Schächtl se po vyučení krátce usadil v Plzni, od roku 1869 se však živil jako kočovný fotograf. Působil například v Bukurešti, Nepomuku a Prachaticích. Z tohoto kočovného období se již dochovalo několik snímků měst, fotografických vizitek i ojedinělá fotomontáž vytvořená dvojexpozicí.

Ve svých 36 letech se Šechtl konečně usadil v Táboře, kde roku 1876 otevřel fotografický ateliér v domě 333 na Mariánském Náměstí (dnes Náměstí Mikuláše z Husi). Podle rodinné legendy v den narození svého syna Josefa 1877, Ignác Šechtl v hospodě potkal obchodního cestujícího Jana Vosečka (1851 – 1936), který se stal jeho pomocníkem a později i společníkem firmy.

Velmi podstatná pro vzestup podniku byla spolupráce s prvním táborským fotografem Alexanderem Seikem (1824 – 1905) oficiálně oznámena roku 1878. Ignác Šechtl získal klientelu i finance na zakoupení moderního vybavení. Po rozpadu „spojených fotografických dílen“ roku 1888 se Jan Voseček stává společníkem firmy a firma je přejmenována na „Schächtl a Voseček“, později „Šechtl a Voseček“

Josef Jindřich Šechtl (1877–1954) pokračoval v tradici svého otce. Vyučil se fotografii u Františka Krátkého v Kolíně. Roku 1907 zahájil výstavbu moderního fotografického ateliéru na hlavní třídě, tam kde dnes stojí hotel Palcát. Josef Šechtl byl vyhlášený kvalitními portréty. Fotografoval například prezidenty Masaryka a Beneše, spisovatele Josefa Holečka, hudebníky Bohuslava Foerstera a Oskara Nedbala, sochaře Františka Bílka, Jana Duška a jejich dílo. Unikátní jsou i rozsáhlé fotoreportáže. Dík své pověsti a preciznosti přivedl rodinný podnik k úžasnému rozkvětu.

Josef Šechtl (1925–1992) a jeho žena Marie Šechtlová (1928–2008) vedli ateliér až do jeho združstevnění v roce 1953. I poté se věnovali fotografii. Vydali desítky publikací (2× Tábor, Jižní Čechy, Jihočeská klenotnice, Hradec Králové, Loutky). Realizovali velkoplošné fotografie do interiérů a desítky výstav. Vstoupili spolu na dráhu uměleckých fotografů realizujících se především v barevné fotografii, kterou prosazovali od 50. let. Marie obohatila fotografování třetí generace o ženský emotivní prvek a v 60. letech patřila k nejúspěšnějším fotografům „poezie všedního dne“.

Z let 1864 až 1950 se dochovalo přibližně 10 000 skleněných negativů a množství kinofilmů i fotografií. V současné době pracujeme na jejich digitalizaci a průběžně fotografie zveřejňujeme na internetu. Doufáme, že se nám tak podaří zpřístupnit celý archiv, včetně fotografií a negativů z let 1950 – 1990.

Malé soukromé muzeum fotografie Šechtl a Voseček, ve kterém se právě nacházíte, vzniklo ve spolupráci s rodinou Škrlovou a dává možnost prezentovat výsledky projektu digitalizace archivu v tématických výstavách (pokaždé přibližně 100 fotografií) obnovovaných třikrát do roka. Výstavy jsou připravovány tak, aby během turistické sezony byly v muzeu vystaveny především historické fotografie Tábora a okolí z ateliéru Šechtl a Voseček. Mimo sezonu pak připravujeme výstavy i jiných autorů.