Archiv objevů za rok 2006–2012

Jiří Kohout zapůjčil k digitalizaci 19 fotografií. Jedná se o fotografie ztracené z původního firemního alba, které obsahovalo nejčastěji publikované fotografie Tábora a okolí. Moc nás těší, že se podařilo dohledat jeho další část. Zatím se našlo 352 fotografií. Album bylo čáslované a obsahovalo více než 500 snímků.

Dlouho ztracené negativy knihy Marie Šechtlové „Všechny oči“ byly nalezeny během stěhování. Naštěstí až na jeden jsou v dobrém stavu.

Josef Kratochvíl zapůjčil k digitalizaci skleněné negativy obsahující zatím neznámé snímky starého města a unikátní fotografie z manévru před první světovou válkou. Děkujeme.

Na farním úřadu církve československé husitské v Táboře bylo nalezeno několik negativů pořízených v atelieru Šechtl a Voseček, které byly věnovány do našeho archivu. Děkujeme!

Ing. Jiří Kroupa, syn PhDr. Adolfa Kroupy, předsedy výstavního výboru Jihočeské výstavy spojené s československou výstavou válečnictví v Táboře 1929, určil množství fotografií a zapůjčil k digitalizaci další fotografie. S celkovým množstvím 311 fotografií se jedná o nejrozsáhlejší reportáž firmy Šechtl a Voseček.

Pan Poustka věnoval do našeho archivu 3 krabičky negativů, které před časem zachránil z velkého množství negativů vyvezených z garáže v Budějovické ulici. Krabičky prokazatelně pochází z původního archivu firmy Šechtl a Voseček. Za tento velkorysý dar jsme velmi vděčni a doufáme, že z tohoto nám doposud neznámého uložiště se snad podařilo zachránit více. Negativy co nejdříve zdigitalizujeme.

Touto cestou bychom chtěli poděkovat Edu Hamrickovi, autorovi vynikajícího programu VueScan, který do tohoto programu pro naše potřeby udělal několik zlepšení. Poslední změna umožňuje digitalizaci negativů Orwocolor bez podexponování stínů díky podložky špatné barevnosti.

Filip Zelený dokáže podle SPZ datovat fotografie, určit okres a často majitele automobilů. Určil majitele na deskách 0022, 0024, 0050, 0450, 6378 a kinofilmech: 0541, 0542, 0547, 0548, 0549, 0550, 0551, 0553, 6970, 6972, 6977, 6978, 6979, 6980, 6981, 7757. Automobil společnosti PFFF s poutě na Vrtačkách patřil Josefu Krocovi z Autodílen Tábor 542.

Rostislav Čech odborně určil a často i datoval většinu fotografií Pelhřimova. Začali jsme také pelhřimovské fotografie rozdělovat do kategorií (podobně jako táborské), protože jich v budoucnu snad značně přibude. Doufáme, že brzo začneme digitalizovat archiv desek z Pelhřimova, kde měl atelier Šechtl a Voseček pobočku. Protože Pelhřimov známe jen zběžně, jsme za určení fotografií velmi vděčni.

Vladimír Staněk popsal množství fotografií z zejména Pelhřimova a okolí. Uvedenou fotografii na negativu 6334 nalezl uveřejněnu v knize „Vlaštovky se vracejí“. Jedná se o biřmování v Pelhřimově, kde druhý církevní hodnostář zleva je Msgre. F. B. Vaněk. Nově určené negativy jsou: 0916, 0977, 5777, 6155, 6334, 6901, 7815, 7817, kinofilmy: 2416, 2417, 2418, 2420, 3704, 3705, 3706, 3707, 3708. Děkujeme!

Yvetta Dörflová, z Památníku národního písemnictví, určila a přesně popsala množství fotografií příbuzných Boženy Němcové, kteří se nechali fotografovat v atelieru Šechtl a Voseček. Na fotografii je Karel Němec, syn Boženy Němcové, pomolog a správce botanické zahrady v Táboře, který si vzal sestru Kateřiny Šechtlové, durhé ženy Ignáce Šechtla.

Jiří Čikeš věnoval do našeho archivu 36 kolorovaných diapositivů a několik negativů. Kolorované diapositivy byly pravděpodobně připraveny pro Klub českých turistů a doplňují diapositivy zachované u nás a diapositivy, které zapůjčil k digitalizaci pan Flídr. Doufáme, že se nám celý cyklus podaři sestavit. Děkukjeme!

Jan Zahálka určil fotografie pádu letadla z roku 1919.
Havárie letadla 1919:
Dne: 1.5.1919
Důvod : Vysazení motoru.
Místo : u Buchlovic
Typ letadla: Hansa-Brandenburg C.I 26.17
Posádka: pilot Rudolf Horáček; pozorovatel poručík František Köhler
Jednotka. 1. polní letecká setnina
Zdroj: archiv pánů Jan Kaše a Vladimír Pirič

Jan Králík blíže určil fotografii na desce 7112 původně popsanou jako „mlátička“: „Na snímku je stacionární motor, který poháněl nejrůznější hospodářská zařízení (mlátičky, pily, řezačky atd.). Stacionární motory se používaly jako zdroje energie, protože elektřina se teprve postupně rozváděla.“
Vladimír Olšanský ještě upřesnil: „Protože není vidět ani topeniště parního stroje, mohlo jít i o časný motor na kapalné palivo (svislá roura mohla být výfukem).“ Vlastní mlátička tedy na fotografii vidět není.

Několik fotografií na svitku kinofilmu s nápisem Jáchymov je ve skutečnosti z Karlových Varů. Upozornil nás Václav Zemek. Jsou i další fotografie v kategorii Jáchymov 1947 ve skutečnosti z Karlových Varů?

Lucie Klejnová určila fotografie na kinofilmech: 1334, 1333, 1332, 1322, 1321, 1320, 1319, 1318, 1317, 2368, 2367, 2366, 2365, 2364, 2363, 2362, 2361, 2360, 2359, 2358, 2357, 2356. Například na této fotografii je pohled na Hroby ze silnice k Radenínu.

PhDr. Eva Uhrová nám potvrdila teorii, že na diáčku 0029 je Marie Záhořová-Němcová, vnučka Boženy Němcové, a pomohla nám s určením dalších jejích portrétů i fotografií její dcery Evy. Děkujeme nejen za určení snímků, ale i za následující životopis Záhořové Němcové:
Marie Záhořová-Němcová (10.5.1885–21.5.1930) byla ve 20. letech 20. století známou sociální pracovnicí. Vnučka Boženy Němcové, dcera jejího syna Karla z druhého manželství, se narodila v Táboře, vystudovala Ústav pro vzdělání učitelek, zůstala na škole jako cvičná učitelka a po první světové válce působila na ministerstvu sociální péče jako instruktorka sociální péče o děti, matky a opuštěné ženy. Napsala rýmovanou hříčku pro maňásková divadla Princezna Čárypíše (1912), která se hraje dodnes, Lidové tance v dívčím tělocviku (1912) a Mládí a život (1920), kde rozebírá vztah babičky Boženy Němcové k Bohu. Pod vlivem Alice Masarykové založila spolek Čs. YWCA (1922) a stala se jeho předsedkyní, zatímco Hana Benešová byla místopředsedkyní. Celosvětové sdružení YWCA dnes sdružuje přes 25 milionů lidí ze 110 zemí světa. Z iniciativy Marie Záhořové-Němcové bylo postaveno vlastní sídlo Čs. YWCA v Žitné ulici č. 12 (1929), funkcionalistická budova podle návrhu architekta Oldřicha Tyla, autora pasáže Černá růže a spoluautora Veletržního paláce. O dům Čs. YWCA v roce 1951 přišla, dnes v něm sídli finanční úřad. Marie Záhořová-Němcová byla také předsedkyní spolku Záchrana a zasloužila se o vybudování domu (1926), který nazvala Ženský dům Charlotty Masarykové. V něm byl hotel, internát, ubytovny, dílny, lékařská pomoc, zprostředkovatelna práce, vše pro dívky a ženy z nižších sociálních vrstev, studující, hledající práci nebo bez domova. Dnes v domě Kubelíkova 16 sídlí Nemocnice na Žižkově. Navrhl jej opět architek Oldřich Tyl. Byla členkou mnoha dalších spolků, např. Čs. červeného kříže a Čs. ochrany matek a dětí.

Filip Paulus určil řečníka na deskách 3399 a 3394 jako tehdejšího ministerkého předsedu vlády Dr. Jaroslava Krejčího, dále pak řečníka na desce 3398 jako ministra zemědělství Adolfa Hrubého a zaslal nám jeho další fotografii, od které jsme negativ zatím nenašli. Fotografie z návštěvy Adolfa Hrubého kolem 21. 3. 1942 jsou zatím jediné fotografie Josefa Šechtla z doby okupace a osvobození, které se podařilo dohledat, jelikož celý archiv negativů byl v 50. letech odevzdán domu Osvety. Nalezení další fotografie nás tak velmi potěšilo.

Na této fotografii (ifilm0153) není herec Ladislav Pešek (jak bylo uvedeno na obálce), ale Jaroslav Vojta. Upozornil nás Pep. Zajímavé ale je, že podle životopisu Jaroslav Vojta byl členem Národního divadla jen do roku 1959 a tato fotografie byla pravděpodobně pořízena až 1963.

Pavel Schafferhans vlastní ve své sbírce reprodukci fotografie na diáčku 0028 a napsal nám, že se jedná o spisovatele Romana Cikharta z oslavy 500. výročí obležení hradu Borotína r. 1934.