PhDr. Eva Uhrová nám potvrdila
teorii, že na diáčku 0029 je Marie Záhořová-Němcová,
vnučka Boženy Němcové, a pomohla nám s určením dalších
jejích portrétů i fotografií její dcery Evy. Děkujeme
nejen za určení snímků, ale i za následující životopis
Záhořové Němcové:
Marie Záhořová-Němcová (10.5.1885–21.5.1930) byla ve 20.
letech 20. století známou sociální pracovnicí. Vnučka Boženy
Němcové, dcera jejího syna Karla z druhého manželství, se
narodila v Táboře, vystudovala Ústav pro vzdělání učitelek,
zůstala na škole jako cvičná učitelka a po první světové válce
působila na ministerstvu sociální péče jako instruktorka sociální
péče o děti, matky a opuštěné ženy. Napsala rýmovanou
hříčku pro maňásková divadla Princezna Čárypíše (1912), která se
hraje dodnes, Lidové tance v dívčím tělocviku (1912)
a Mládí a život (1920), kde rozebírá vztah babičky Boženy
Němcové k Bohu. Pod vlivem Alice Masarykové založila spolek
Čs. YWCA (1922) a stala se jeho předsedkyní, zatímco Hana
Benešová byla místopředsedkyní. Celosvětové sdružení YWCA dnes
sdružuje přes 25 milionů lidí ze 110 zemí světa. Z iniciativy
Marie Záhořové-Němcové bylo postaveno vlastní sídlo Čs. YWCA
v Žitné ulici č. 12 (1929), funkcionalistická budova podle
návrhu architekta Oldřicha Tyla, autora pasáže Černá růže
a spoluautora Veletržního paláce. O dům Čs. YWCA
v roce 1951 přišla, dnes v něm sídli finanční úřad. Marie
Záhořová-Němcová byla také předsedkyní spolku Záchrana
a zasloužila se o vybudování domu (1926), který nazvala
Ženský dům Charlotty Masarykové. V něm byl hotel, internát,
ubytovny, dílny, lékařská pomoc, zprostředkovatelna práce, vše pro
dívky a ženy z nižších sociálních vrstev, studující,
hledající práci nebo bez domova. Dnes v domě Kubelíkova 16
sídlí Nemocnice na Žižkově. Navrhl jej opět architek Oldřich Tyl.
Byla členkou mnoha dalších spolků, např. Čs. červeného kříže
a Čs. ochrany matek a dětí.