Zapomenuté barvy minulosti
Digitální rekonstrukce rané barevné fotografie
Výstava Muzea fotografie Šechtl a Voseček
Tato výstava vůbec poprvé představuje digitální reprodukce raných barevných fotografií pořízených aditivními rastrovými procesy, které se používaly od roku 1893 až do 50. let 20. století. Přestože původní barvy časem vybledly, informace potřebná k jejich rekonstrukci zůstala ve fotografii velmi dobře zachována. Ze skenů ve vysokém rozlišení proto dnes můžeme původní barevnost velmi přesně rekonstruovat.
Základem těchto procesů rané barevné fotografie byl jemný barevný filtr neboli rastr, tvořený červenými, zelenými a modrými prvky. Filtr se přiložil těsně k panchromatické černobílé fotografické desce nebo filmu; u některých pozdějších materiálů byl jejich pevnou součástí. Takto připravený materiál bylo možné vložit do běžného fotoaparátu a jedinou expozicí pořídit barevný snímek. Světlo prošlo nejprve barevným rastrem a teprve potom vytvořilo černobílou fotografii. Každé mikroskopické políčko tak zaznamenalo pouze jednu barevnou složku. Po vyvolání se černobílý obraz znovu spojil s odpovídajícím barevným rastrem a miliony drobných bodů se při pohledu spojily v jedinou barevnou fotografii.
Barviva použitá v rastrech však stárnou. Dochované originály proto dnes často vypadají jinak než v době svého vzniku. Světlo navíc jejich degradaci urychluje, takže historické barevné diapozitivy nelze bezpečně dlouhodobě vystavovat. Digitální rekonstrukce umožňuje ukázat jejich původní vzhled, aniž bychom originály dále poškozovali.
Od 30. let 20. století začaly aditivní fotografii postupně nahrazovat subtraktivní barevné materiály, především Kodachrome a Agfacolor Neu. Myšlenka barevné mozaiky však nezanikla — vrátila se s digitální fotografií. Digitální snímač je v principu monochromatický a barvu získává pomocí jemného Bayerova filtru: každý jeho bod zaznamenává pouze jednu barevnou složku a výsledný obraz skládá software. Pro práci s takovými mozaikovými daty proto vznikla řada moderních algoritmů.
Barevné reprodukce vystavených fotografií vznikly ve specializovaném programu Color-Screen, který tyto moderní metody využívá k co nejpřesnější rekonstrukci barevného záznamu z kvalitního skenu historické fotografie. Na rozdíl od pozdějších subtraktivních materiálů je to možné proto, že informace o barvách je zde uložena ve velmi stálém černobílém fotografickém záznamu. Můžeme si jej představit jako analogovou obdobu dnešních RAW dat. Color-Screen proto adaptuje moderní algoritmy zpracování RAW fotografií pro historické rastrové procesy. Jejich původní jemný barevný rastr navíc nelze běžnými digitálními prostředky věrně zobrazit — současné monitory nemají dostatečné rozlišení ani jas, aby jej správně reprodukovaly.
Color-Screen je open-source projekt vyvíjený Janem Hubičkou z Muzea fotografie Šechtl a Voseček, Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a SUSE ve spolupráci se studenty, zejména Lindou Kimrovou a Melicharem Konečným. Zdrojový kód i popis použitých metod jsou veřejně dostupné, aby bylo možné výsledky ověřovat, postupy dále rozvíjet a využívat je při zpracování dalších historických sbírek.
Děkujeme institucím a jejich zaměstnancům, kteří pomohli připravit skeny vystavených fotografií: American Museum of Natural History; Franklin D. Roosevelt Presidential Library and Museum — Kirsten Carter, Matthew Hanson a William Harris; Library of Congress — Micah Messenheimer, Phil Mitchell a Thomas Rieger; State Library of New South Wales — Geoffrey Barker, Russell Perkins, Scott Wajon a Bruce York. Děkujeme také Marku Jacobsovi, Bertrandu Lavédrinovi, Giorgiu Trumpymu a dalším odborníkům, bez jejichž znalostí a pomoci by projekt nevznikl.
Jan Hubička
1 — Fotografovaná scéna.
2 — Scéna pozorovaná přes barevný rastr.
3 — Černobílý fotografický záznam.
4 — Černobílý obraz spojený s barevným rastrem.
5 — Digitální rekonstrukce po demozaikování.