Slavný den města Tábora.
Náš historický Tábor v sobotu 21. května po druhé pozdravil presidenta republiky dr. Ed. Beneše ve svých zdech. Po prvé stalo se tak krátce po jeho zvolení presidentem, dne 22. prosince 1935, kdy projížděl jím po prvé jako president ze svého jihočeského zájezdu, požádal ho starosta V. Soumar aby někdy věnoval Táboru celý den a navštívil město oficiálně, což se nyní stalo skutkem.
Presidenta doprovázela jeho choť, paní Hana Benešová, ministr národní obrany Fr. Machník, ministr školství a národní osvěty dr. E. Franke, zem president dr. Jos. Sobotka, za kancelář presidenta republiky gen. Silv. Bláha, šéf diplomatického protokolu vyslanec J. Smutný aj.
Po odeznění vojenských fanfár a stání hymny a po hlášení vojenských hodnostářů následovala prohlídka čestné baterie a pozdravení legionářských jednot, načež pan president vstoupil na vyzdobenou tribunu, kam shromáždili se zástupci města a okresu.
…
Poté odevzdal starosta města p. presidentovi čestný dar města, velkou sochu „Božího bojovníka“, dílo akad. sochaře J. V. Duška, se žádostí aby socha byla umístěna na zahradě jeho soukromého sídla v Sezimově Ústí a tak „připomínala husitský význam místa a spolu vše, čím před 500 lety přispěl náš kraj k národnímu, kulturnímu a sociálnímu vývoji národa“.
…
Závěrem zapěl „ Hlahol“ husitský chorál.
Z náměstí odebral se pan president s chotí a svým doprovodem pěšky ulicí Palackého a Širokou k dívčím školám Hany Benešové, do nichž choť presidentova chodila jako žákyně obecné a měšťanské školy.
Před vchodem do školy, kam prošel celý průvod špalírem mládeže, jásající a radostně mávající praporky, oslovil p. presidenta a jeho choť okr. škol. inspektor J. V. Flos, načež jim byli představeni nynější správcové obou škol, ředitelka dívčí měšť. školy. Anna Beránková a říd. učitel obecné dívčí školy Jan Broukal. Vzácní hosté odebrali se nejprve do ředitelny, kde se zapsali do školní kroniky, načež vstoupili do vyzdobené třídy, kde je uvítali žákyně měšť. školy v národních krojích sborovou zdravicí, upravenou a dirigovanou odb. uč. O. Nikodýmovou.
Poté přednesla žákyně měšť. školy B. Blechová velmi krásně a procítěně báseň „V den vzpomeneme“, složenou členem učitelského sboru odb. uč. R. Cikhartem. Paní presidentová dojata políbila recitátorku a přijala na památku adresu žactva s obrazem školy a kytici pomněnek.
…
Ze školy odebral se pan president s celým průvodem pěšky po „Parkánech“ do Grandhotelu.
Tam přijal ještě deputaci akademického spolku „Štítný“, jež odevzdala mu diplom, jakož i delegaci lékařské župy, od níž přijal čestný dar.
Ačkoli jeden pražský list přinesl zprávu, že táborský program návštěvy p. Presidenta se zřetelem na známé události bude zkrácen, nestalo se tak a p. president pokračoval odpoledne přesně podle oznámených dispozic. Zástupy občanstva živě pozdravován odejel po jordánské hrázi do kasáren dělostřeleckého pluku 52…
…
Mezitím přihlížela paní H. Benešová s balkonu Grandhotelu průvodu středoškolského žactva, které ubíralo se na sokolský stadion. Byl radostný pohled na řady této mládeže v cvičebném úboru i v pestrých národních krojích. Při počátku prostných cvičení přijel p. president s chotí průvodem špalírem krojovaných členů spolků a legionářů a vešel hlavním vchodem na tribunu, kde byli také oba ministři i jiní hodnostáři. Výkony žactva byly bezvadné, nástupy přesné, tanec moravské besedy malebný a živý. Po defilé veškeré zúčastněné mládeže opustil p. president stadion a odejel se svým doprovodem do Prahy, volán naléhavými záležitostmi státními…
— Český Jih, 28. května 1938