1950: Táborský byt herce Jaroslava Hurta

„Lejkaření Josefa Jindřicha Šechtla “ — Devátá výstava Muzea fotografie Šechtl a Voseček on-line.

Fotografie z bytu bývalého herce Národního Divadla Jaroslava Hurta (1877 Přerov – 1959 Tábor) působí téměř jako sentimentální rozloučení se starými časy.

Se jménem J. Hurta jsou spojeny především počátky vysílání rozhlasu, v němž začal pracovat už roku 1927. Položil základy rozhlasové činohry, rozhlasové dramaturgie a hereckého rozhlasového projevu. V té době už měl za sebou dlouhou divadelní kariéru. V roce 1906 se stal členem činohry Národního divadla. Patřil ke generaci vyznávající psychologický realismus. Stal představitelem hrdinských, hlavně buřičských postav. V roce 1925 se odmítl přizpůsobit programu divadelního expresionismu a odešel z Národního divadla. V roce 1920 zorganizoval proměnu Stavovského divadla (do té doby německý Landestheater) v druhou scénu českého Národního divadla. Hurt byl od roku 1919 profesorem konzervatoře. Také v rozhlase pokračoval ve výchově herců a ve zdokonalování jejich mluvy. Z mladých, často ještě neznámých herců budoval systematicky rozhlasový činoherní soubor. V roce 1950 ukončil svou kariéru jako šéf činohry v Českých Budějovicích.