Digital archive of Šechtl & Voseček Studios

Czech description: Znak Mrzenů z Kozího mlýna u Tábora. Přesné datum vzniku falza je rok 1795-1800, kdy se narodil v Rozkoši u Střižovic můj pra pra děd František, tedy i vznik šlechtického predikátu von.
Tyto i jemu podobné erby byste nalezli v mnoha mlýnech Mrzenů v Táborské či Bechyňské vrchnosti.Jak to začalo. V roce 1783 a to 1. března koupil měšťan Tábora Jan Vojtěch Mrzena na Horním Lipovsku na Vltavě v Dražickém panství mlýn.Vedle něho stála a pracovala papírna. Po jeho smrti převzal mlýn Jan Pavel Tomáš
Ten se narodil 22.3.1757 ve mlýně Prádlo nedaleko Bechyně.14.6.1879 se oženil s dcerou z místní papírny Terezií Holubovou. Jan Pavel Tomáš musel vyplatit otcovský podíl svým sourozencům. Neměl dost financí a tak mlýn pronajal a odstěhoval se na mlýn Rozkoš.tam se manželům narodili 3 synové v letech 1791 - 1795. Mlynáři se podle vzpomínek Antonína Mrzeny vedlo dobře, ale svými hostinami a pijatikami vše promarnil.Podle Antonína Mrzeny byl veselý, ale málo uvážlivý, nebo trumbera, který nepřemýšlel.Jeho společníci mu namluvili, že mu zajistí predikát po jakémsi doktorovi Solovi z Německa a nakreslili mu i znak. Na veselici se musel zúčastnit i pan farář, který predikát vepsal do matriky k jeho jménu i jménu manželky a dětí.Tak to šlo se šlechtictvím až do 19.11.1911, kdy Karel Mrzena účetní hotelu Bílá Husa v Praze napsal dotaz na ministerstvo vnitra ve Vídni, zda smí i on užívat šlechtické označení jako jeho příbuzní. Následné vyšetřování, které trvalo až do roku1917. Výsledkem bylo nařízení z 15.7.1917 provést kontrolu matrik a predikát vymazat. Ale asi to nebylo provedeno důsledně, protože moje bába a její sestra měli zapsáno v křestních listech šlechtičny.Strýc Miroslava Mrzeny