Sergej Michajlovič Prokudin-Gorskij: Výběr z cyklu »Krásy Ruska v přírodních barvách« — barevné fotografie z let 1905–1916

Pátá výstava Muzea fotografie Šechtl a Voseček on-line.

 

Этюд у водопада Кивач.

Na Kivačském vodopádu, studie.


Autoportrét před krásnou scenerií vodopádu na řece Suna v Kirovské oblasti Karelské republiky (v letech 1940 – 1956 Karelofinské republiky). Fotografie byla pravděpodobně pořízena jako studie zobrazení tekoucí vody na trojbarevné fotografii s dlouhou expozicí. Je pozoruhodné, že na této fotografii nejsou patrné duhové skvrny vzniklé časovým posuvem expozic jednotlivých složek dobře viditelné na většině ostatních záběrů vodní hladiny. an study.

Library of Congress, Prints and Photographs Division, , LC-DIG-ppmsc-04652. Digital color rendering by Walter Frankhauser.


Вид Соловецкого монастыря с суши.

Pohled na Solovecký klášter ze země.


Solovecký klášter, založený počátkem 15. století na Soloveckých ostrovech v Bílem moři, byl po staletí jedním z nejdůležitějších klášterních a kulturních institucí Ruska. Byl pevností a současně velkým feudálním panstvím. Mohutné zdi však nezabránily částečnému zničení počátkem sovětské éry, kdy se stal jedním z hlavních koncentračních táborů Gulagu. Dnes je opět funkčním klášterem.

Library of Congress, Prints and Photographs Division, , LC-DIG-ppmsc-03961. Digital color rendering by Walter Frankhauser.


Военнопленные австрийцы у барака.

Rakousko-uherští váleční zajatci u kasáren. Karélie.


Na počátku první světové války Prokudin-Gorskij vyfotografoval skupinu vězňů z Rakouska-Uherska. Tato fotografie měla štěstí a nebyla zabavena celníky na rozdíl od většiny politicky citlivých fotografií, které nenávratně zmizely, když rodina Prokudina-Gorského odvážela sbírku z Ruska.

Library of Congress, Prints and Photographs Division, , LC-DIG-ppmsc-04423. Digital color rendering by Walter Frankhauser.


Группа.

Skupina (se mnou a dvěma dalšími, Murmansk)


Sergej Michajlovič Prokudin-Gorskij na své poslední expedici po Rusku (na Murmanské železniční trati kolem Bílého jezera)

Library of Congress, Prints and Photographs Division, , LC-DIG-ppmsc-03940. Digital color rendering by Walter Frankhauser.


На дрезине у Петрозаводска по Мурманской ж. д.

Na drezíně u Petrozavodska, na Murmanské železniční trati.


Prokudin-Gorskij „jede“ na drezíně po Murmanské železniční trati kolem břehu Oněžského jezera blízko Petrozavodska. Od počátku své konstrukce v polovině 19. století ruské železnice používají širší rozchod kolejí než evropské. Drezína je zablokována kamenem, aby se během záběru nehnula.

Library of Congress, Prints and Photographs Division, , LC-DIG-ppmsc-03951. Digital color rendering by Walter Frankhauser.


Ж. д. мост через реку Шую.

Most přes řeku Šuju.


Prokudin-Gorskij na svých cestách zdokumentoval množství železničních mostů. Fotografie mostu s vlakem je však výjimkou, protože bylo nutné vlak pro fotografování zastavit. Most se nachází na Murmanské železniční trati u hlavního města Karelské republiky Petrozavodska na západním břehu Oněžského jezera.

Library of Congress, Prints and Photographs Division, , LC-DIG-prokc-20246. Digital color rendering by Jan Hubička based on color composite by Blaise Agüera y Arcas.

Неизвестно. В альбомах нет отпечатка.

Název neznámý (fotografie není v albu).


Most transsibiřské magistrály (1) přes řeku Kama (2) blízko přístavního města Permu (3) v Permské oblasti 320 km severozápadně od Jekatěrinburgu (Sverdlovska) na Urale. (V letech 1940 až 1957 se Perm nazýval Molotov). Transsibiřská magistrála, postavená v letech 1891 až 1905, vede 10 000 kilometrů z Moskvy až k Pacifiku.

Library of Congress, Prints and Photographs Division, , LC-DIG-ppmsc-04413. Digital color rendering by Walter Frankhauser.


Ночевка у камня на берегу Чусовой.

Nocování u skály na břehu řeky. Čusová.


Sergej Michajlovič Prokudin-Gorskij se členy svého fotografického týmu nocuje poblíž řeky Čusové v permském kraji na západní straně Uralu, který odděluje Evropu od Asie.

Library of Congress, Prints and Photographs Division, , LC-DIG-ppmsc-04445. Digital color rendering by Walter Frankhauser.


Часовня на месте, где был в древнее время основан г. Белозерск.

Zvonice na místě, kde v dávných dobách bylo založeno město Bělozersk.


Město Bělozersk (či „Bílé jezero“) bylo poprvé zmíněno v ruských kronikách po roce 862. Město bylo několikrát opuštěno či přesunuto. Původní osada, upomínaná zde malou dřevěnou kaplí z 19. století, byla na na břehu Bílého jezera ve Vologdské oblasti 550 km severně od Moskvy v evropském Rusku.

Library of Congress, Prints and Photographs Division, , LC-DIG-ppmsc-04420. Digital color rendering by Walter Frankhauser.


Место заточения князей Воротынских.

Místo uvěznění knížat Vorontynských.


Místnost v Cyrilo-bělozerském klášteře ve městě Kirillov, jižně od Bělozerska, ve Vologdské oblasti. Kníže Michael Ivanovič Vorotynsky byl významným válečníkem. Několik let se staral o jižní hranice Ruské říše. Ve třídenní bitvě roku 1572 vyhrál nad armádou 120 000 Tatarů. Rok poté však jeden z jeho čeledínů, obviněný z krádeže, nařkl knížete, že plánuje zabít cara pomocí magického amuletu. Car Ivan Hrozný obvinění uvěřil, nechtěl však popravit bojara, a tak knížete mučil natažením mezi dvě hranice a pálením uhlí v blízkosti jeho těla. Po mučení uvěznil těžce popáleného knížete v tomto klášteře, kde strávil zbytek zivota. Z kláštera byl propuštěn až jeho syn.

Library of Congress, Prints and Photographs Division, , LC-DIG-prokc-21033. Digital color rendering by Jan Hubička based on color composite by Blaise Agüera y Arcas.

Крестьянские девушки.

Rolnické dívky.


Zemědělská oblast kolem řeky Šeksny, blízko města Kirilov.

Library of Congress, Prints and Photographs Division, , LC-DIG-ppmsc-03954. Digital color rendering by Walter Frankhauser.


На сенокосе около привала.

Na senoseči kolem odpočívadla.


Místo je sice neznámé, ale nachází se poblíž města Čerepovec, které leží na břehu Rybinské vodní nádrže u řeky Šeksny ve Vologdské oblasti 460 km severovýchodně od Moskvy.

Library of Congress, Prints and Photographs Division, , LC-DIG-ppmsc-04422. Digital color rendering by Walter Frankhauser.


Группа детей.

Skupina dětí.


Ruské děti sedící na svahu kopce nedaleko kostela a zvonice, na venkově blízko Bílého jezera, 500 km severně od Moskvy v evropském Rusku.

Library of Congress, Prints and Photographs Division, , LC-DIG-ppmsc-04421. Digital color rendering by Walter Frankhauser.


Село Колчеданское.

Vesnice Kolčedanská.


Prašná cesta přes kamenný most vede k městečku Kolčedanskému na Uralu, jihovýchodně od Jekatěrinburgu. Městečko bylo založeno roku 1673 původně jako hraniční osada. V době pořízení této fotografie už bylo město centrem pro těžbu a zpracování pískovce a mělo dva velké kostely, včetně ženského kláštera se školou.

Library of Congress, Prints and Photographs Division, , LC-DIG-ppmsc-04446. Digital color rendering by Walter Frankhauser.


Работа на Бакальском руднике.

Práce na Bakaľském rudném dole.


Uralské pohoří je známé svým bohatstvím na rudy. Bakaľské hory kolem Jekatěrinburgu byly dobrým místem pro rodinné důlní operace, při těžbě v malém.

Library of Congress, Prints and Photographs Division, , LC-DIG-ppmsc-04428. Digital color rendering by Walter Frankhauser.


Формовка художественного литья.

Modelování forem uměleckého lití.


Železárny Kasli, založené 1747, byly umístěny v srdci Uralu mezi městy Jekatěrinburg (1) a Čeljabinsk (2), na území bohatém na železnou rudu. Dílna byla známá svými kvalitními výrobky i zkušenými zaměstnanci. V době pořízení této fotografie jich bylo více než 3000.

Library of Congress, Prints and Photographs Division, , LC-DIG-ppmsc-04425. Digital color rendering by Walter Frankhauser.


Деталь храма.

Detail chrámu Kristova vzkříšení. Petrohrad.


U Gribojedova kanálu v Petrohradu stojí jeden z nejmalebnějších pravoslavných chrámů, chrám Vzkříšení Krista, též „chrám Spásy na krvi“. (Ve starých i cizích překladech Kostel na krvi, Spasitel na krvi, Spása na prolité krvi – rusky: „Spas na krovi“). Jeho pohádkové kupole byly vytvořeny podle vzoru Chrámu Vasilije Blaženého v Moskvě. Tento skvost nechal postavit car Alexandr III. v letech 1883 – 1907 na památku svého otce, cara Alexandra II. Nikolajeviče, na kterého byl v těchto místech 13. března 1881 spáchán atentát, při kterém byl zabit. Porovnáme-li rok dostavění chrámu a rok pořízení fotografie, vidíme, že chrám byl vyfotografován jako novostavba. St. Petersburg.

Library of Congress, Prints and Photographs Division, , LC-DIG-ppmsc-03947. Digital color rendering by Walter Frankhauser.


Хижина поселенца Артемия по прозвищу Кота, живущего на этом месте более 40 лет.

Chatrč osadníka Artěma přezdívaného Kot (Kocour), žijícího na tomto místě více než 40 let.


Sibiř, přesné místo neznámé.

Library of Congress, Prints and Photographs Division, , LC-DIG-prokc-20791. Digital color rendering by Jan Hubička based on color composite by Blaise Agüera y Arcas.

Пинхус Карлинский, 84 года, 66 лет на службе. Надсмотрщик Черниговского водоспуска.

Pinchus Karlinskij, 84 let, 66 let ve službě, dozorce Černigovské propusti.


Pinchus Karlinskij stojí na zdymadle Mariínského kanálu. Systém kanálů, dnes Volžsko-baltská vodní cesta (2), spojil řeku Volhu (1) a Baltické moře (3) a zpřístupnil jej ze středu evropského Ruska. Mariínský plavební systém se skládá z řeky Šeksny, kanálu Bílého jezera, řeky Kovžy, Mariínského kanálu a řeky Vytegry. Stavba začala roku 1709.

Library of Congress, Prints and Photographs Division, , LC-DIG-ppmsc-03966. Digital color rendering by Walter Frankhauser.


Пожарная команда в г. Вытегре.

Hasičská zbrojnice ve městě Vytegra.


Vytegra je město na ústí stejnojmenné řeky, která pramení poblíž Kovžského jezera, teče 70 km na severozápad do Oněžského jezera a je důležitou částí Volžsko-baltské vodní cesty. Město Vytegra je dnes centrem průmyslu na zpracování dřeva.

Library of Congress, Prints and Photographs Division, , LC-DIG-prokc-20954. Digital color rendering by Jan Hubička based on color composite by Blaise Agüera y Arcas.

Гонки на канале Петра I, г. Шлиссельбург.

Vory na Kanálu Petra I., město Šlisseľburg.


Vory cestují po Kanálu Petra I. blízko městečka Šlisseľburg (1) (v letech 1944 – 1992 Petrokreposť, dnes opět Šlisseľburg), asi 40 mil jižně od Petrohradu, u Ladožského jezera (2).

Library of Congress, Prints and Photographs Division, , LC-DIG-ppmsc-04417. Digital color rendering by Walter Frankhauser.


Кольчуга и шлем Преподобного Далмата.

Helma a drátěná košile vznešeného Dalmata.


Dalmatov se nachází v Kurganské oblasti Ruské federace v západní Sibiři na řece Iseť, 150 km jihovýchodně od Jekatěrinburgu (do roku 1991 Sverdlovsk). O helmě a košili se věří, že patřila velebnému Dalmatovi (vlastním jménem Dimitrij Ivanovič Mokorynský), který založil v 16. století klášter, na jehož místě bylo později postaveno město Dalmatov pojmenované na jeho počest.

Library of Congress, Prints and Photographs Division, , LC-DIG-ppmsc-04659. Digital color rendering by Walter Frankhauser.


Город Далматово. Вид на западную часть с колокольни монастыря.

Pohled na západní část města Dalmatov ze zvonice kláštera.


Dalmatov se nachází v Kurganské oblasti Ruské federace v západní Sibiři na řece Iseť, 150 km jihovýchodně od Jekatěrinburgu (Sverdlovsk). Na místě dnešního města byl roku 1644 založen klášter, který se brzy rozrostl v usedlost. Roku 1691 zde byla založena vesnice Nikolajevskoje, která roku 1781 nabyla statutu města a byla přejmenována na Dalmatov na počest zakladatele kláštera. V 19.  století a první polovině 20. století (tedy i v době pořízení této fotografie) hlavním zaměstnáním obyvatel města byla kultivace okurek a sběr planého chmelu. V roce 1947 se však město Dalmatov stalo podstatným průmyslovým městem. Dnes má 14.7 tisíc obyvatel.

Library of Congress, Prints and Photographs Division, , LC-DIG-ppmsc-04656. Digital color rendering by Walter Frankhauser.