Bemm byl fotografem na Uměleckém institutu v Chicagu. Později si otevřel vlastní studio. Publikoval v mnoha časopisech. Železniční společnosti jako Atchison, Topeka and Santa Fe Railway, Gulf Coast and Santa Fe Railway, Kansas Pacific Railway a St. Louis – San Francisco Railway, přivážely záplavu cestujících na americký západ. Podnikatelé jako například Fred Harvey otvírali podél cest turistické hostince. Některé podniky se rozrostly na hotely (v Santa Fe a Gallup, v Novém Mexiku, ve Winslow, v Arizoně, v South Rim i na dně Grand Canyonu). Harvey byl také průkopníkem komerční kulturní turistiky. Jeho „indiánské odbočky“ byly koncipovány tak, aby poskytly „autentický“ pohled na domorodé obyvatele a především podpořily prodej jízdenek turistům. Domorodci využívali vlakové zastávky k prodeji suvenýrů turistům. Tento neobvyklý a přímý portrét vyvolává pocit tísně.
Estetika těchto Autochromů je pojatá velmi moderně, skoro jako by byly od Andyho Warhola. Je v nich rozmar, hravost, fantazie, ironie, ale v žádném případě ne svévolnost. Umělecká zátiší bývají vážně pojata, jak v malířství, tak později ve fotografii. Bemm postavil celý koncept na hlavu a vytvořil záměrně směšný obraz, který je právě tím vtipný a zajímavý. Tato dvojice fotografií může být považována za předchůdce postmodernismu.
Na fotografii jsou mikroskopem zvětšená škrobová zrna v emulzi Autochromu vyfotografovaná na jiný Autochrom. Mikroskopický obraz Autochromu na Autochrom je poměrně vzácný. Obraz se skládá z obarvených zrnek škrobu (10 – 15 mikronů) na červenooranžovou, zelenou a modrofialovou barvu a rovnoměrně promíchaných do směsi, která má ve výsledku neutrální šedou barvu. Pro optimální vyvážení barev byly poměry barev stanoveny pomocí speciálního zařízení. V průměru směs obsahovala 32% oranžového škrobu, 41% zeleného, 27% fialového.