Táborské nádraží od dob svého vybudování důstojnou vstupní
branou do města a zároveň významným železničním uzlem pro rozsáhlou
oblast jižních Čech. Snímek zachycuje výzdobu nádraží a
společenskou atmosféru při příjezdu císaře Františka Josefa I.
na nádraží táborském minulou středu 12. t. m.
bylo okázalé. Nádražní budova byla odekorována zelení, látkami
barev zemských i říšských a praporci. Uprostřed perronu
upravena byla tribuna, koberci pokrytá, v jejímž průčelí
postaveno poprsí císařovo v hájku květinovém. Nad poprsím
upevněny znaky říšské, zemské a městské. Kolem tribuny této
rozestavila se šlechta v okresu táborském sídlící, místní
duchovenstvo, představení státních úřadů, zástupcové samosprávy,
ředitelové státních ústavů vyučovacích, sbory professorské atd. Na
peronu stály korporace, spolky a žákovstvo. Vjezd dvorního vlaku
oznámen střelbou a hymnou rakouskou. Z vlaku vystupivší
císař a král osloven byl starostou města Tábora p. dr.
Kotrbelcem. Po řeči jeho podána J. V. císaři a králi kytice
chotí starostovou paní Marií Kotrbelcovou ve jménu paní
a dívek táborských. Císař za projevy vlídně děkoval. Nastalo
obvyklé představování čelnějších osobností a různých
hodnostářů, z nihž někteří císařem byli osloveni. Císař prošel
i před řadou spolků a korporací. Po čtvrt hodině odjel
z nádraží. Dvorní vlak provázen voláním „slávy“ a zvuky
národní hymny. Podrobnosti a seznam osob vítání se
súčastnivších přinesly úřední orgány české a německé, denní
listy pražské i vídeňské.
— Týdeník Tábor, 12.6. 1901
Zpráva časopisu „Čas“, jako bych byl králi svému
představil se německy, jest bídná lež, vědomá neb nevědomá,
neboť jak všemi členy sl. okresního zastupitelstva, mezi nimiž jsem
stál, pak pp. členy obecního zastupitelstva a pp. rady
zemského soudu v Táboře dokázati mohu,
1. nepředstavil jsem se mocnáři vůbec,
nýbrž byl jsem p. c. k. místodržitelským radou Hulou představen;
již z té příčiny nemohl jsem se tedy představiti německy.
2. Císař oslovil mne sám a sice
česky, následkem toho celý hovor mezi mnou a jím veden
byl jedině v jazyku českem a ani jediného slova německého
pronešeno nebylo.
3. Také mocnář s cís. radou a okres.
starostou p. Drem. Zeisem, vedle něhož jsem stál, mluvil jen česky
a také česky oslovil předsedy spolků a korporací.
Neznám osobu dopisovatele, jehož přec hledati
možno jedině v Táboře a nestojí mi též za to, abych dále
po něm pátral, leč prohlašuji, že člověk ten je ničema,
jenž nezkalenou moji čest ve veřejnosti pokáleti hleděl,
ale veřejnost táborská jej již po zásluze odsoudila. Časopis pak,
jenž přináší podobné patrné lži, nechť nevychloubá se, že jest
orgánem strany, kteráž má za účel v národě českém vychovávati
charaktery.
V Táboře, dne 25. června 1901.
Dr. Hynek Lang,
— Týdeník Tábor, 30.7.1902
