Sergej Michajlovič Prokudin-Gorskij: Výběr z cyklu »Krásy Ruska v přírodních barvách« — barevné fotografie z let 1905–1916

Pátá výstava Muzea fotografie Šechtl a Voseček on-line.

 

Artvin

Общий вид Артвина c местечка Свет.

Celkový pohled na Artvin ze samoty Svit (Záře).


Artvin, malé město na řece Coruh v dnešním Turecku, 55 km jižně od gruzínského přístavního a lázeňského města Batumi. (Bývalá ruská država Kars, připojená v roce 1878.)

Library of Congress, Prints and Photographs Division, , LC-DIG-ppmsc-04844. Digital color rendering by Walter Frankhauser.


Мулла с ученицами у Артомелинской мечети в Артвине.

Mulla s žačkami u Artomelinské mešity v Artvinu.


Za mully sice bývají označováni zejména kněží, ale může být použito i pro školní učitele a další vzdělance.

Library of Congress, Prints and Photographs Division, , LC-DIG-prokc-21486. Digital color rendering by Jan Hubička based on color composite by Blaise Agüera y Arcas.

Курдская женщина с детьми.

Kurdka s dětmi. Artvin.


Kurdové, jazykově i etnicky náleží do íránské větve indoevropské rodiny a jsou většinou vyznavači islámu, který začali hromadněji přijímat až v 11. století. Jejich domovem, je oblast z Kurdistánu, což je hornaté území táhnoucí se ze severozápadu na jihovýchod, jehož páteří je horstvo Zágros. Kurdistán jako termín existuje od 12. století, kdy ho zavedla dynastie Seldžukovců. Asi 80% dnešních Kurdů hovoří dialekty kurmándží nebo sorání. Rozdíl je mezi používání gramatického rodu kdy první jej rozlišuje u druhého kategorie rodu vymizela. Latinská abeceda se pro kurdštinu používá v Sýrii a Turecku. V Iráku a Íránu je arabské písmo jediným přípustným a tak se uplatňuje i pro psanou kurdštinu. Na území bývalého Sovětského svazu se po pokusech využít arménského písma a latinky přešlo na azbuku.

Library of Congress, Prints and Photographs Division, , LC-DIG-prokc-21470. Digital color rendering by Jan Hubička based on color composite by Blaise Agüera y Arcas.

Грузинка в национальн. костюме.

Arménka v národním kroji. Artvin.


Arménii ještě asi před 100 lety patřila velká část východního Turecka, kde se nachází i městečko Artvin. Svým oblekem se Arménka liší od ostatních žen žijících na Kavkaze a ve Středoasijských republikách – je totiž křesťanka. Arménie byla první zemí, která oficiálně přijala křesťanství již v roce 301 n. l., její písemnictví a architektura patří k nejcennějším kulturním pokladům světa.

Library of Congress, Prints and Photographs Division, , LC-DIG-prokc-21620. Digital color rendering by Jan Hubička based on color composite by Blaise Agüera y Arcas.

Армянки в праздничном наряде.

Arménky ve svátečním kroji. Artvin.


Arménská republika se rozkládá v subtropickém pásmu o rozloze 29800 km2, obývá ji 93% Arménů a 3% Ázerbajdžánců. Úředním jazykem je arménština, k arménské ortodoxní církvi se hlásí 94% obyvatel. Hlavním městem je Jerevan s asi milionem obyvatel, nad kterým se vypíná majestátní Ararat. Ačkoli se bájná hora, na které přistál Noe se svou archou, nachází na území dnešního Turecka, Armény je považována za symbol jejich země. Přes pět tisíc metrů vysoká hora je vidět z asi třetiny území Arménie. Za povšimnutí stojí i muž zády ke kameře, který musel také pózovat pro dlouhou expozici trojbarevné fotografie a je důkazem důkladnosti Prokudina-Gorského při komponování fotografie.

Library of Congress, Prints and Photographs Division, , LC-DIG-prokc-21485. Digital color rendering by Jan Hubička based on color composite by Blaise Agüera y Arcas.

Všechny fotografie z Artvinu
Prohledávání archívu Prokudina-Gorského v Kongresové knihovně USA