Od revolučního roku 1848 byl knír vždy považován za „revoluční“ či „volnomyšlenkářský“ a někdy i agresivní. Naopak hladce oholená tvář symbolizovala „staré“ pořádky. Teprve mnohem později se knír stal výrazem mužnosti a symbolem dobrého společenského postavení. V Rakousku šel příkladem samotný císař František Josef I., který usedl na trůn právě na sklonku revolučních let 1848 až 1849. Jeho švihácké vousy s knírem působily jako módní příklad, zvláště po neúspěšném atentátu na císaře, kdy se František Josef stal rázem jedním z nejpopulárnějších rakouských panovníků.