Americký Autochrom

Žena pózuje před americkou vlajkou. Černobílé snímky s americkou vlajkou byly běžným projevem vlastenecké horlivosti, která se přehnala národem v době první světové války. Autochromy zachycující americkou vlajku jsou však vzácné. Tento velký Autochrom byl prezentován v diaskopu, speciálním zařízení pro prohlížení Autochromů na principu zrcadla a odráženého světla.

Tento snímek je variantou fotografie která byla vystavena v Corcoran Gallery of Art ve Washingtonu D. C. při oslavě 100 let National Geographic Society (1988).

Wisherd byl od svých 19 let zaměstnán u National Geographic, nejprve jako asistent jejich jediného fotografa. Do té doby byly totiž všechny publikované Autochromy v National Geographic od fotografů na volné noze (jako například od Freda Payne Clatworthyho). Wisherd stál i u konce éry Autochromu v National Geographic. Poté, co se v roce 1936 stal šéfem fotografické laboratoře, vybavil fotografy fotoaparátem na kinofilm s barevným filmem. Ten brzy nahradil všechny ostatní barevné materiály.

Autochromy byly občas používány pro reportážní fotografie, i když je nebylo možné barevně reprodukovat v tisku. Navíc měly malou citlivost a pohybující se objekty byly zachyceny rozmazaně.

Obrázky jako tento od J. D. Willise nám dovolují nahlédnout do událostí své doby. Velikost Autochromu prozrazuje, že byl určen k prohlížení pomocí promítačky. Překvapivě je velice málo Autochromů New Yorku (v současnosti je jich známo jen kolem dvaceti).

Gente se narodil v Německu v rodině učenců. V roce 1895 přišel Ameriky, krátce po tom, co získal doktorát z klasické filologie. Tyto Autochromy publikoval v roce 1909 v knížce Obrázky ze staré čínské čtvrti. V roce 1911 se přestěhoval do New Yorku a živil se jako portrétní fotograf a jako jeden z prvních fotografoval tanečníky. Fotografoval také krajiny a umělecké akty.

Paul Burty Haviland pocházel z rodiny, která vlastnila známou porcelánku Haviland & Co v Limoges, ve Francii. V roce 1908 se Paul Burty Haviland setkal s Alfredem Stieglitzem na výstavě Rodinových kreseb v Little Galleries of the Photo-Secession, kde byl se svým bratrem fotografem Frankem Havilandem. Se Stieglitzem diskutovali o umění a kultuře. Haviland považoval galerii za „jedinečnou oázu kultivovanosti“ a trávil zde většinu času. Nakonec podepsal za Stieglitze nájemní smlouvu na tři roky, aby galerie mohla dále existovat.

Je jen šest známých autochromů od Havilanda. Není jisté, koho zobrazuje tento portrét, možná fotografku Anne Birgmanovou.